Jak nevybírat jméno

“Bude to Juraj,” pravila žena. Tím zahájila a současně ukončila diskuzi.

“Nikdo z rodiny se tak nejmenuje,” pronesl jsem klidným hlasem a pokoušel jsem se přivést drahou polovičku k rozumu.

“Zatím,” odvětila rovněž klidně žena a dál si mazala pupík kokosovým mlékem. Chvíli jsem naslouchal tikání hodin a sledoval hypnotizující pohyb ženiných rukou. Snažil jsem se připadnout na to, jak nemít ze synka Slováka.

“Co třeba Josef?”

“Ne.”

“Proč ne? To nejde jen tak si postavit hlavu. To bychom se nikam nedostali. Zkus mi dát nějaký racionální důvod, proč by to nemohl být Jozífek?” snažil jsem se trpělivě.

“Všichni Pepíci jsou raplové nebo trhlouši!”

“Jo? A co jsou teda Jurajové, když už máš kategorie na lidi, hmm? Hmm??” a tím druhým zamručením se z mého hlasu vytratil klid. Vrhl jsem se do té bitvy za český Pepky.

“Znala jsem jen jednoho Juraje a to byl rektor,” odvětila žena s úsměvem.

“Bóže!” vyskočil jsem z křesla a začal přecházet po pokoji “Podle logiky ‘co Pepek, to trhlouš’ si myslíš, že ze všech Jurajů budou rektoři? To přece nejde, přisuzovat všem lidem se stejným křestním jménem stejný vlastnosti!” trpělivě jsem poučoval ženu “Vždyť ti lidi spolu nemůžou mít naprosto nic společnýho, jen se prostě podobně jmenujou! Vždyť to je ujetý. To je jak věřit na dvanáct typů lidí a číst si denně horoskopy!” zvyšoval jsem hlas, šermoval rukama, ale přesto jsem dobře věděl, že to nebude platné, protože má milovaná žena je znamení Býk…

Kokosové mléko bylo nahrazeno těhotenským pěstícím olejem. Žena dál seděla a  vtírala si do pokožky břicha vonné masti. Já přestal rázovat po místnosti. Začaly se mi plašit myšlenky. Pěstící olej? Chvíli jsem přemýšlel, co je na oleji ‘pěstícího’, nebo co se s ním má pěstovat, popřípadě zda je někde speciálně pěstěn. Včas jsem se ale vzpamatoval, v hlavě si přehrál dosavadní vývoj, odhadl možné varianty a změnil taktiku.

“Hele, co tahat jména z klobouku, jako když jsme brali Pedra z útulku?”

“Ne.”

“Proč ne?”

“Protože jsi schopnej tam naházet kdejaký Pepíky jen proto, aby to nebyl Juraj. Hele, co ti na tom tak vadí, aby to byl Juraj? Jestli je to ta hovadina s tím, že to není jméno z rodiny, tak by to mohl být Jindřich.”

“Sakra jen to ne! Všichni Jindřichové jsou namyšlení sebestřední machýrci!”

“Před chvílí jsi tvrdil, že nejde házet všechny lidi se stejným jménem do jednoho pytle!”

“Až na ty namachrovaný Jindřichy! Těm teče testosteron i z uší! Takovýho kluka bys chtěla? Zabil by se nám v šestnácti na ukradený motorce. To bys tomu dala! Cokoliv, co-ko-liv je lepší, než Jindřich”

“Jak myslíš, tak teda Juraj”

“Aaaaarrh!!!”

 

Milí budoucí rodičové. Zahoďte kalendáře, chytré knihy a výkladové slovníky. Je to putna, jak se ten prcek bude jmenovat. Stejně z něj budete celí poprdění, budete všem nutit jeho fotky a mluvit o něm do omrzení. Ten capart trumfne všechny své jmenovce. Bude to perla mezi lidmi. Prťavý výkvět dokonalosti. Na jméně opravdu až tolik nezáleží.

Tedy, pokud to nebude Jindřich… 🙂

(2015)